Datum a čas

Dnes je středa, 21. 2. 2018, 18:14:20

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 1 2 3 4

Svátek

Svátek má Lenka

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Mezinárodní den mateřského jazyka
  • Mezinárodní den průvodců cestovního ruchu
  • Mezinárodní den boje proti kolonialismu

Aktuální počasí

Počasí dnes:

21. 2. 2018

oblacnosesnez

Bude polojasno až oblačno, na V a SV místy až zataženo, ojediněle sněhové přeháňky. Denní teploty -1 až 3°C. Noční teploty -4 až -8°C.

 

Spolupracující organizace

logo kadanObec s rozšířenou působností

Město Kadaňlogo ukÚstecký krajNechranicko

 Mikroregion  Nechranickologo spolkuPřátelé kostela sv. Vavřince v Želině

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

ŽELINA

(německy Seelau, Sehlau ale i Sechlau) leží v nadmořské výšce 280 m.

Historie:  

Název osady může být odvozen od osobního jména Žela nebo ze slovanského slova želj s významem kopec nebo chlum. První písemnou zmínku o Želině z roku 1337 nacházíme v inkvizičních protokolech a k roku 1352 je doložena existence zdejšího kostela svatého Vavřince, ke kterému měli patronátní právo čeští panovníci. Někdy v 80. letech 13. století tu měl být založen klášter magdalenitek, ale jeho existence nebyla nikdy doložena věrohodnými prameny ani archeologicky.

Ve druhé polovině 15. století osada patřila rodině kadaňských měšťanů Rurentwarcků, kteří ji roku 1479 prodali Gabrielu Leymerovi a od něj ji na přelomu 15. a 16. století získal jiný měšťan Baltazar z Jeseně. Za 137 kop grošů ji od něj roku 1509 Wolfgang Nürmperger.

Po třicetileté válce měli patronátní právo ke kostelu majitelé vintířovského panství, kterými byla hrabata Losy z Losinthalu, jejichž erb je umístěn nad vchodem želinské fary. Vesnice pravděpodobně během války zanikla, protože není uvedena v berní rule ani v tereziánském katastru, který zde zmiňuje pouze dvůr s poli o výměře 205 strychů. Jedenáct domů zde zmiňuje až Topographie des Königreiches Böhmen Jaroslava Schallera z roku 1787. Ze starších záznamů však plyne, že kadaňská městská rada rozprodala část pozemků dvora jednotlivým rolníkům.

Po roce 1850 se Želina stala nejprve místní částí Kadaňské Jeseně a před rokem 1880 byla převedena k Rokli.

Přírodní památky:

Želinský meandr je přírodní památka, jež spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany je zachování význačného geomorfologického útvaru řeky Ohře a biotopu státem chráněných druhů rostlin a živočichů. 

Na pěšině vedoucí podél pravého břehu Ohře mezi Kadaní a Želinou se v blízkosti kostela nachází pramen sv. Vavřince, o který pečuje Klub přátel města Kadaně a místní zahrádkáři.

Ve strmém svahu na břehu Ohře pod želinským kostelíkem je, před zraky skrytá, malá jeskyně.

Kulturní památky:

Kostel svatého Vavřince stojí na pravém břehu Ohře vysoko nad řekou.  Římskokatolický kostel zasvěcený svatému Vavřinci je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka České republiky a je nejstarší románskou stavbou Chomutovska. Je ve vlastnictví Obec Rokle. Okolo kostela procházela stará obchodní cesta z Kadaně do Žatce.

Pozdně románský kostel vznikl během první třetiny 13. století. Původně byl patronem kostela svatý Gothard. Patronátní právo ke kostelu měli čeští králové. Karel IV. roku 1356 jmenoval místním farářem klerika Mikuláše, který však o rok později zemřel na mor. Roku 1389 dosadil Václav IV. faráře Pavla. Podle zápisu z roku 1485 později přešel patronát na město Kadaň. Letopočet 1484 na západním portálu datuje pozdně gotickou přestavbu kostela a o rok později je poprvé zmiňováno zasvěcení svatému Vavřinci. Od konce 16. století získali kostel kadaňští luteráni, kteří zde po uzavření kostela Stětí svatého Jana Křtitele v Kadani křtili děti.

Později se kostel stal součástí vintířovského panství. Erb na zdi sousední fary patří majiteli panství, hraběti Adamu Filipu Losymu z Losinthalu, který jako poslední mužský potomek svého rodu zemřel roku 1781. Od roku 1848 přešla Želina k milžanskému panství.

Menší úpravy kostela proběhly roku 1906. Roku 1961 kostel vyhořel a na ruinu byl vystaven demoliční výměr, ale ke zbourání nedošlo. S přihlédnutím architektonické hodnotě proběhl archeologický výzkum, který odkryl například původní románské maltové podlahy. Na konci sedmdesátých let 20. století byl kostel opraven, ale nebyl využíván a opět chátral. Až v roce 1992 byl postaven nový krov a střecha z břidlicové krytiny.

Větší část kostela je tvořena gotickým dvoulodím se středovým sloupem. V jeho stavbě byly druhotně použity dva starší portály. Na gotickou část navazuje presbyterium z poloviny 13.století dlouhé 13,7 m a vyzděné z pravidelných kvádrů, tvořené lodí původního románského kostela a lodí kostela z konce 15. století. Okna, s výjimkou nejmenšího na jižní straně, jsou nejspíše barokního původu. Na počátku 18. století byla k jižní straně přistavěna předsíň. Na románskou loď navazuje apsida s malým obloukovým oknem. Podstřešní římsa je zdobená obloučkovým vlysem, který v místě napojení na kostel přechází do lizény.

V kostele se nachází pozdně románská křtitelnice. Oltáře svaté Barbory a Želinský oltář Mistra I. W. z roku 1526 byly z kostela odvezeny ještě před požárem a uloženy v chomutovském muzeu.

Firmy:

Bohoslužby v kostele sv. Vavřince slouží (na vyžádání obce) děkan R.D. Čermák Josef z Římskokatolické farnosti - děkanství Kadaň. 

Na pomoc zachování kulturní památky kostel sv. Vavřince vznikl Spolek přátel kostela sv. Vavřince a německý spolek Förderverein Seelau/Želina e.v.